Roční pohanský (slovanský či keltský) cyklus - KOLO ROKU

O Vánocích zdobíme své domovy větvičkami borovice, jmelí a cesmíny ( to dělali i staří Keltové či Slované o zimním slunovratu – Yule), dále  zapalujeme svíčky o Hromnicích (Imbolc), na Velikonoce malujeme  vajíčka – symbol nového života (stejně jako kdysi – Ostara), pálíme „čarodějnice“ v předvečer 1.května (Beltain), nebo ctíme „Dušičky“ (Samhain) jako vzpomínku zemřelým, to všechno jsou  zvyky (keltské, slovanské, ..), které se uchovaly v našich srdcích přes dva tisíce let. A je jich daleko víc. A my je následujeme, i když ne všichni úplně známe hlubší souvislosti.

Pohanské svátky si křesťanství přetvořilo do svých svátků a spojilo je s Ježíšem Kristem. Ovšem tyto svátky se ctily už daleko dřív.

Kolo roku je založeno na  pohanském cyklu (keltském či slovanském).  Také Wicca, Tibeťané či Američané uctívali podobná.

Rozděluje rok do ročních období podle slunečního cyklu – slunovratů a rovnodenností a k nim jsou přiřazeny jednotlivé elementy života.

Yule – element Vzduchu – zimní slunovrat 22. prosince, Ostara – element Ohně – jarní rovnodennost  22. března, Litha – element Vody – letní slunovrat 21. června, Mabon – element Země – podzimní rovnodennost 21. září).

Přechody mezi nimi jsou spojovány s různými obdobími ženského (mužského) života.

Imbolc – archetyp dívky 1. února , Beltain – archetyp milenky – 1. května, Lammas – archetyp matky – 1. srpna, Samhain – archetyp stařeny – 31. října.

Slovanské stejně jako Keltské kolo roku slaví těchto 8 svátků jako 8 přechodových období v roce.

Kolo roku je založeno na keltském pohanském cyklu.  Je to přirozený cyklus neustálých proměn přírody. Vše  prochází obdobím klidu, růstu, zrání, sklizní, stárnutí, umírání.  

Tento cyklus zachycuje jeden rok Matky Země, ale zároveň  také celý náš život,  menstruační cyklus či jeden den.

Nesmíme zapomínat, že jsme součástí všeho na této planetě včetně těchto cyklů, které můžeme dobře pozorovat v přírodě, ať už s nimi plyneme nebo ne.

Následováním kola roku pro nás bude znamenat návrat k naší přirozenosti, náš život poplyne a my budeme neustále na vlně.  Je to důležité nejen pro náš osobní růst, ale také pro mír s přírodou a se vším živým na planetě.  

Také díky tomu začneme ctít  své tělo! V mnoha tradicích je tělo bráno jako nedůležité, ale přes poznání a uznání těla se můžeme dostat za dualitu.

Také nám mohou pomoci spojit v sobě kousky ženskosti, to dobré i zlé, na cestě k celistvosti. Respektovat odlišnost, rovnocennost, důležitost, posvátnost.

A k tomu nám může pomoci právě slavení starých pohanských (keltských) svátků vycházející z tohoto ročního cyklu, s proměnami slunce (slunovraty, rovnodennosti) a archetypy ženy. Když se tímto cyklem začnete řídit, poznáte brzy proměnu kvality vašeho života.

Najděte si krásné místo v přírodě, kde si budete moct rozdělat oheň a začněte s tím hned příští svátek. Udělejte oheň, zazpívejte si, zabubnujte, udělejte rituál.

Více se dočtete zde >>