Mabon je další z pohanských /keltských/ svátků Kola roku. Nachází se v druhé polovině roku a vládne mu bohyně Mokoš, bohyně Země. Její vláda začíná podzimní rovnodenností a končí o Samhainu (u nás dušičky), kdy přichází Morena.

Podzimní rovnodennost 23. září  je vstupní branou k nadcházejícímu dalšímu období, tedy Zimě.

Léto je pryč a začíná nová fáze. Síla Slunce hodně slábne. Odteď budou další dny viditelně kratší a chladnější. Přišel čas dozrávání plodů a sklizně. A tyto poslední sklizně doprovázela oslava podzimní rovnodennosti, Mabon. V této době byla Bohyně nejštědřejší, proto se symbolizuje rohem hojnosti.

Mabon, panenka vnitřní síly vytvořená na oslavu podzimní rovnodennosti a její energie.  Panenku vytvořila Markéta Nemetona Vlčková, http://www.nemetona-posvatny-haj.com/

MABON, kdo to byl?

Pověst vypráví o bohyni Matce Modron, která porodí syna Mabona. Jeho jméno znamená vlastně Velký syn, je odkazem a světlem své matky bohyně. Několik dní po svém narození je ale unesen do podzemí – vlastně zpět do lůna své matky.

Tam je sice v bezpečí, ale také mimo dosah pozemského světa. Proto z něho na půl roku zmizí síla a barvy, které provázejí Mabona do podzemí. Malý bůh roste a sílí opatrován všeobjímajícím tělem své matky, a tak znovu povstane a s ním přijde jaro.

V rytmech roku je Mabon čas odpočinku a oslavy, a čas po těžké práci konečně sklidit úrodu. Teplé dny se proměnují do chladných nocí a zase nazpět a starý bůh slunce se vrací k objetí Bohyně.

Pro kelty to byl to poslední svátek, který se dal uctívat venku pod širou oblohou.

Zapálené ohně plápolaly a všichni tančili opilí vínem. Vařili  pokrmy z jablek a hroznů. Také navštěvovali hřbitovy a pokládali jablka na náhrobky.

Jednak bylo jablko obětí pro bohy a sidhe z Avalonu, jednak vyjadřovalo to, že živí na mrtvé stále nezapomněli a touží se s nimi setkat – většina zvyků na dušičky pochází právě  z Mabonu a ne ze Samhainu (Helloweenu).

Dalším důležitým symbolem tohoto svátku je  jablko. 

Svým kulatým tvarem odkazuje nejen ke slunci, ale i k cykličnosti žití. I když je jablko plod, tedy konečný článek jednoho vývoje, zároveň v sobě nese semínka budoucího života.

Do dnešních dob se některé z tradic uchovaly  v lidovém vinobraní, dožínkách, regionálních akcích jako jsou hody, svátky piva či slivovice, kdy lidé děkují za plody, které jim Matka Země dala a oslavují ji za tyto dary a pořádají na její počest hostiny a veselice.

Mabon je vlastně oslavou Díkůvzdání bez krocana, kdy je díky skládáno přírodě za všechno, co vám během uplynulé sezony přinesla.

A nejlépe se děkuje skrze jídlo a hostiny. Typická oslava podzimní rovnodennosti tak zahrnuje mnoho jablečných a hroznových pokrmů od koláčů přes jablka pečená až po čerstvý mošt,  burčák,  dobré víno či případně medovinu.

Bohyně Mokoš, bohyně Země

Mokoš je bohyní vlhké, úrodné a plodné země. Z ní se vše a všichni zrodili a do ní se zase po smrti navrátí zpět. Mokoš je matkou všech: bohů i lidí. Je naší dávnou předkyní, milující matkou a my všichni jsme její děti. Jejím symbolem je vřeteno a předení. Právě ona nám odměřuje niť života, ona nás na konci života přijímá zpět  do svého lůna.

Je Bohyní uzemnění, stability a patronkou léčení.

Jejími zvířaty jsou zvířata žijící v zemi jako lišky, zajíci a jezevci.

Její barva je barva zoraných polí, hnědá a barvy podzimního listí, oranžová.

Její směr je západ.

V rituálech Mokoše se symbolicky oplodňovala pole obilnými zrny, aby byla zajištěna dobrá úroda na příští rok.

Tento svátek nám přináší příležitost ke  sladění a vyrovnání protikladů a k tomu, abychom  se naučili je vidět a vnímat jako součástí celku.

Oslavme sebe samé jako celek, své aspekty ženské i mužské, své vědomí i nevědomí, dávání i přijímání, své světlo i svůj stín, všechna požehnání i výzvy.  Oslavme vše bez našich hodnocení, zda je to dobré nebo zlé.

Vzdejme díky tomuto měnícímu se období, jež nám přináší šanci nového začátku. Světlo a tma je vyvážené, vnitřní svět je v harmonii s vnějším. Se zanikajícím vnějším životem se hlásí o slovo život vnitřní.

Dopřejte si dostatek odpočinku, zregenerujte své síly a hledejte spojení sami se sebou.

Se svým vnitřním vedením. Se svou duší a proste ji o vedení na vaší cestě.

Také je skvělý čas pro očistu mysli – odstranění myšlenek, očistu těla – od potlačených emocí, očistu srdce – od ublížení,  jež narušují vaši vnitřní rovnováhu. Transformace a rozloučení se s minulostí uvnitř vás.

Stejně tak můžete očistit i váš dům. Vyhodit vše nepotřebné a provést celkovou očistu domova třeba vykouřením ho pomocí šalvěje.

A poté si dejte čas na nalezení nového směru, kterým se chceme vydat. Zasejte nová semínka vašich záměrů. je to ideální doba na vytvoření nových dlouhodobých plánů.

Teď je ale ještě čas oslavit letošní úrodu a poděkovat za ni.

O oslavách se už psalo výše a tak se nyní zaměřme, jak můžeme ještě  poděkovat.

Země je tu pro nás po náš celý život. Dává nám kromě jiného pocit bezpečí, výživu,veškerou hojnost, a vše potřebné k životu. Uvědomme si to a neubližujme jí! Nebo ještě lépe, naopak – pomozme jí! V konečném důsledku to děláme i sami pro sebe!

Vzdejme ji tedy vděčnost za vše, co nám dala a dává. Každý ji může poděkovat po svém. Někdo vyrazí na očistu přírody od odpadků, začne třídit odpad, atp. někdo bude mít pro zemi nějakou krásnou inspirující vizi a jiní procítí vděk, lásku. Nebo vše, každý podle svého, jak to bude cítit.

Také ji můžete poděkovat tím, že přinesete do přírody nějakou obětinku /bylinky, drahé kameny, jídlo,…/jako díky za všechny dary, co nám přinesla.

Nezapomeňme poděkovat také vegetačním duchům za jejich péči o úrodu.  Patří mezi ně nejen obilní duchové – Ječmínek, ale také duchové lesa –  Zelený muž. Děkovný obřad, který kdysi probíhal, souvisel s obětováním obilí, ovoce ale také medoviny nebo vína.

A s díky pokračujte dál i do vašich soukromých životů. Buďte vděčni za vše, čím jste byli obdarováni a co jste sklidili. Vděčnost v srdci procítěná přitahuje hojnost.

Poděkujte za vnitřní dary, jež začínáte dostávat a moudrost, která vám pomůže je správně využít pro dobro všech. Pokud nejste propojeni se svou intuicí, nyní je ten nejlepší čas to udělat. Spojit se se svým vnitřním vedením a moudrostí. Přivítejte toto probuzení a prociťte vděk.

Dny se krátí a postupné ochlazování nám připomíná, že přichází zima. Listí mění barvu a padá ze stromů, ovoce dozrává a čeká až bude sklizeno. Venkovní práce musí být dokončeny. Míza stromů a rostlin se nyní pohybuje směrem dolů, ke kořenům.

Pomalu přichází doba spánku, odpočinku a obnovy.

Máme nyní úžasnou příležitost napojit se na tuto energii přírody a znovuvstoupit do lůna svého spirituálního světa a v něm se znovuzrodit.

Respektujme přirozený čas moudré přírody, tedy žijme naplno a odpočívejme vždy, když je k tomu vhodná doba přesně podle přírody. Tím najdeme zpět ztracenou rovnováhu. Přivítejte s radostí změnu a uvědomte si posun, ke kterému v přírodě dochází, v toku energie a její síle, která jakoby se vracela do lůna, ze kterého vyšla.

Poselství MATKY ZEMĚ

Seberte odvahu a osvoboďte se ze zajetí vzpomínek a dávné minulosti. To už je pryč a nikdo vám to nevrátí. Budete-li ulpívat v minulosti, nebudete moct pokročit dál. Tento svátek vám může být velmi nápomocný pro transformování minulosti a rozloučení se s ní. Vezměte si z ní poučení a nechte ji už být. Osvoboďte vaše životy a posuňte se dál… 🙂

Více o pohanském Kole roku zde.

Pro www.lenkabicencova.cz napsala Lenka Bicencová, autorka Meditací pro realizaci vysněného života. Tento článek může být dále šířen a kopírován v nezkrácené a neupravené podobě, pokud bude připojena celá tato poznámka i s aktivním odkazem.