Teplo, západ slunce, vlahý podvečer, začíná nejteplejší část roku, je 20. června.. Tuto noc a následující den oslavujeme letní slunovrat.
Zpravidla vychází na 20 června. I tento rok slunovrat nastane 20. června 2024, přesný čas v 22:50.
České slovo „slunovrat“ je odvozeno z pohybu Slunce vycházejícího na obzorem.
Nyní je nejdelší den a nejkratší noc. Litha je jedním z nejmagičtějších dnů v roce. Je spojena s elementem VODY.
Ožívají tajemné síly země, léčivá síla Slunce a také vody. Celá příroda vyzařuje kouzelnou energii. Všechno je zahaleno zvláštním kouzlem. Více než kdy jindy se projevují duchové ohně, vody, vzduchu a země.
V tento den se uctívalo zejména sluneční božstvo, hlavně jeho duchovní síla. A samozřejmě i Matka Země.
Probíhaly léčivé i spirituální rituály, oslavy. Lidé vzdávali hold přírodním energiím a očekávali pro nadcházející období jen vše dobré.
Házeli dary slunečním bohům a měsíčním bohyním do studní nebo hlubokých vod (mince, zlaté sošky, keramika, vyřezávané dřevěné sošky).
Studánkám a pramenům přinášeli obětiny (med a koláče).
Zahrady poprašovali směsí sušené šalvěje, sporýše a tabáku jako úlitbu skřítkům a přírodním duchům.
Každé stavení pokropili svěcenou nebo čistou pramenitou vodou. Také je zdobili květinami a březovými větvičkami.
Posvátné duby zdobili barevnými pentlemi, kolem nich pak tančili, hodovali a hráli různé hry.
Oslava probíhala v různých kostýmech, herci v rituálních maskách předváděli představení. Všichni zúčastnění v procesí nesli žhnoucí pochodně.
Divoké panny na loukách nebo lesní víly tančily a zpívaly /mohly omámit neopatrné mládence. Nechají-li se svést, víly je utančí k smrti/.
Proto také oltáře zasvěcené Slunci často bývaly u léčivých studní a pramenů.
A také se na vodní hladině dala spatřit budoucnost.
Odívali vodní zdroje – studny (prameny)“. Pokryli je květinami a větvemi. Součástí tohoto rituálu bývalo i přivolávání deště. Lidé nabírali vodu do misek a rozstřikovali ji po polích a zahradách. U pramenů se zpívaly písně, tančilo se a také hrálo.
Mladé dívky rituálně otevíraly studánky. Obcházely je po směru hodinových ručiček.
Lidé považovali lesní studánky za kouzelné a léčivé. Než se napili, žádali o svolení studánkové víly.
Studánky a jezera byly této noci vstupními branami do zásvětí.
Rituálním ponořením do potoka, jezera či moře věřili, že se můžou vynořit v jiném čase. Voda představuje proud času – s její pomocí se můžeme přenést do jiné reality.
Na nejvyšších kopcích lidé zapalovali rituální ohně, u nichž se scházela mládež z každé vesnice stejně jako o Beltainu, jen nyní se oslavovalo vrcholící Slunce.
Lidé kolem ohňů tančili. Žehnali dobytku zapálenými bylinami z ohně. Po polích pak rozhazovali uhlíky ze slunovratových ohňů, aby zajistili bohatou úrodu.
Také vyhazovali do vzduchu hořící košťata, která měla za úkol odehnat zlé čarodějnice a chránit vesničany před temnou mocí všech temných sil.
Také se v tento den uzavíraly tzv. čarodějnické svatby.
Dívky trhaly v předvečer svatojánské noci v tichosti devatero kvítí, nesměly při tom promluvit ani se ohlédnout. Kouzelné kvítí uložené pod polštář jim mělo přivodit sny, v kterých se vdavek chtivým dívkám zjevil vyvolený mládenec.
Devatero kvítí: chrpa, kopretina, smolnička, planá růže, rozchodníček, mateřídouška, fialka, zvonek a čekanka.
V předvečer letního slunovratu se sbíraly všechny právě rostoucí léčivé bylinky – svatojánské koření. Mají magickou moc – využívají se při léčení, k dochucení pokrmů, i k magickým rituálům.
Můžete si uplést věneček z pelyňku černobýlu a o svatojánské noci skrz něj pohledět do ohně. Ochrání vás před nemocemi očí a bolestmi hlavy.
Strávíte-li noc v blízkosti černého bezu, nebo pod ním dokonce přespíte, a naladíte své vědomí na Universum, může se vám podařit spatřit krále přírodních duchů, skřítků a víl. A možná vám splní vaše nejtajnější přání.
Jak můžeme oslavit Letní slunovrat?
Kromě výše uvedeného můžeme během Lithy – letního slunovratu udělat dva základní rituály
Za vše, co nám náš život dává. Zejména za lidi, které kolem sebe máme. Jenž nás milují, podporují a obklopují svou péčí.
Můžeme podpořit někoho, kdo to potřebuje. Usmát se na někoho na ulici, vyjádřit city svým nejbližším, aby věděli, jak moc je máme rádi.
Očista od starých křivd, pocitů studu, samoty, pocitů viny, všech nepříjemných prožitků, které zůstaly v našem těle.
Upřímné povídaní si, vyjasnění vztahu ale také masáže a práce s tělem. Také sdílení a vzájemná péče v kruhu žen (tak jak to bývalo dříve). Ženy se tak mohou vzájemně inspirovat anebo sdílet tíhu těžkých prožitků. Trochu jsme zapomněli na důležitost ženského kruhu, který nám může dodat jakousi zvláštní výživu, kterou často hledáme jinde. Litha je nejvyšší čas obnovit spojení s tímto zdrojem lásky, opory a přijetí.
A dveře vašeho domova ozdobit věncem s květy letních květin a magickým znakem (otevřená křivka, která znázorňuje rozvinutý list).
Panenka Litha, letní slunovrat, vytvořila Markéta Nemetona Vlčkováhttp://www.nemetona-posvatny-haj.com/
Je to Matka prastaré rasy Fiomore, starší sestra Danu, kterou potkáváme během Zimního slunovratu.
Jejich společný příběh symbolizuje boj mezi světlem a stínem našeho života.
Domnino panství vodního království se nachází v hlubinách, skrývá stín a hluboké emoce společně s mnoha poklady.
Její magickou přítomnost cítíme z moře. Její léčení je obsaženo v ledových proudech řek a pramenů. Je obsažena v dešti, teče v našich slzách.
Dommu si přivoláme, když potřebujeme vypustit své potlačené emoce, aby mohly proudit svobodně – vyjadřovat se, plakat, truchlit, řvát, smát se, tančit a milovat.
Její kalich drží naše hluboké emoce.
Ona nás otevírá pocitům, které nás mohou ranit. Ale také vyjádřit své skryté emoce a léčit se tak v jejích posvátných vodách.
S Domnu se setkáváme na pobřeží, kde nadšeně tančí na večer letního slunovratu. Je to noc, kdy si můžeme užít sami sebe a své úspěchy. Můžeme s ní tančit a radovat. Kolem nás je příroda, která se nyní manifestuje naplno. Domnu sama s námi plakala – její empatie pro naši bolest byla zjevná, ale nyní se opět raduje, tančí a vyjadřuje radost z moudrosti, jenž vzešla z uvolnění emocí. Je svobodná, divoká a plná radosti. Na kamenech jsou její poklady z hlubin a její posvátný kalich.
Domnina zvířata: delfíni, velryby, lososi, lachtani a volavky.
Její strom: dub.
Další symboly: kalich a mušle.
Její barva: modrá.
Na slovanském Kole roku se se svátkem letního slunovratu a také elementem vody pojí bohyně Vody Vltava a Rusalka.
Vltava byla starou pohanskou bohyní řeky, jejíž název pochází z germánského Wilth Ahwa – Divoká řeka. Řeky byly v dávných dobách uctívané jako mocná životodárná božstva.
Když se obracíme k Matce Vody, můžeme používat jména řek, ke kterým cítíme pouto např. Vltava, Morava, Jizera, atp.
Všechny nesou sílu vody, nespoutanosti, emocí, očisty, plynutí a zdroje života a každá ještě navíc nese své specifické kvality, které se pojí s podstatou dané řeky.
Rusalka je elementální bytost spojená s Vodou, duchem Vody. Objevuje se poblíž jezer, řek a potůčků v divoké přírodě.
Je to krásná bytost s dlouhými vlasy, ve kterých je ukryta její moc. Jejich rozčesáváním ovládá vodu a může spustit i povodeň. Často si hlavu zdobí věnci. Krásně tančí a zpívá. Stará se o rostliny a úrodu, o plodnost polí. Objevuje se hned poté, co roztaje poslední sníh.
V mýtech byly Rusalky také spojovány s dušemi předčasně zemřelých dívek, jejichž energie zůstávala ve světě, dokud nevypršel přirozený čas jejich života, a ony mohly svojí plodnou silou pomáhat přírodě.
Na bohyně Vody se obracíme, chceme-li rozproudit náš život a naše emoce. Když cítíme, že v našem životě něco stagnuje nebo v nás něco zamrzlo. Jsou propojené se silou plodnosti a ženské jin (plynoucí, vodní) sexuality.
Pro www.lenkabicencova.cz napsala Lenka Zasadilová Bicencová, autorka Meditací pro realizaci vysněného života a programu Transformace s láskou a lehkostí. Tento článek může být dále šířen a kopírován v nezkrácené a neupravené podobě, pokud bude připojena celá tato poznámka i s aktivním odkazem.