MAGICKÁ NOC – Beltain, SVÁTEK LÁSKY (Čarodějnice a 1. máj) s poselstvím run pro toto období

Poslední dubnový večer a hlavně noc – „Čarodějnice“ či „Pálení čarodějnic“ nebo  také „noc Valpurgy“. Svaté Valpurze (bojovnici proti temným silám, také patronce dobré úrody, plodnosti, šestinedělek a proti hromu a blesku) byla v germánské tradici zasvěcena tato noc.

Protože tento svátek byl svátkem lásky, sexu, tance a zpěvu, což se církev snažila potlačit nebo aspoň „nevidět“ a proto vždy vedle pohanského svátku postavila svůj. A tak  tuto noc nazývala Filipojakubskou nocí – podle svátku svatých apoštolů Filipa a Jakuba (1. května), a byl tudíž pro křesťany krycím datem lidového kultu.

A i  II.internacionála (vládnoucí minulý režim – komunisté) „s tím měla problém“ a tak proměnila „ohně čarodějnic“ na „ohně míru“. Od roku 1889 přijala 1. máj jako „Svátek práce“.

V keltské či slovanské tradici tento večer začíná svátek zvaný Beltain nebo také Beltane či Beltine. Čas lásky.  Slaví se stejně jako „Čarodějnice“ v noci z 30. dubna na 1. května. Původně byl Beltain slaven v noci před druhým úplňkem po jarní rovnodennosti, nyní je slaven 40 dnů po jarní rovnodennosti.

BELTAIN je asi nejvýznamnějším svátkem KOLA ROKU. Kolo roku (nejstarší „kalendář“) má čtyři svátky dle stádia života Bohyně, která odráží čtyři stádia života ženy – Panna či Dívka, Milenka, Matka a Stařena a čtyři svátky na rovnodennosti (jarní – živel oheň a podzimní – živel země) a slunovraty (letní – živel voda a zimní – živel vzduch).

O Beltainu kraluje MILENKA. Ta zastupuje schopnost užívat si svět skrze všechny  smysly. Schopnost milovat a užívat si své ženské tělo. Schopnost milovat sama sebe, milovat druhé. Také užívat si posvátné sexuální spojení s druhým. Propojuje v sobě lásku a sexualitu. Její rituály jsou všechny činy lásky a potěšení.

Beltain je tedy oslava lásky, partnerství, sexuality, smyslnosti a plodnosti. Tento  svátek je nejvíce spojen se sexualitou, jde hlavně o vnitřní oheň posvátného spojení.

Příroda je plně probuzená, vše kvete.  Plodné síly Matky Země jsou na vrcholu. Beltain je oslava životadárného ohně proudícího žilami Matky Země díky níž  může vše rozkvést, vyrůst.

Tento den se naposledy spojuje božský pár, Bohyně noci a Bůh světla, aby vytvořili jednotu v lásce a z ní mohl vzejít  zárodek dalšího života. (Jeho narození pak připadá na YULE a stává se z něj nový rok.)

Prvomájovým dnem začíná světlá polovina roku. Období tepla, slunce, lásky a plodnosti. Vše kypí životem a i v nás jsou zapáleny plameny našich vášní, za kterými směřujeme. Vše nabírá velké obrátky.

Symbolem spojení všech těchto aspektů je také svatba Prastarých (Boha a Bohyně), jak už bylo psáno. A jejím vyvrcholením je sexuální aktivita. Sexuální síly světa nyní dosahují vrcholu. Ve vzduchu proudí velká touha plodit.

Tento svátek má dvojí symboliku.  Nedříve odevzdat ohni vše, co už nám neslouží. A tím uvolnit prostor, aby se mohlo narodit něco nového. Takže plodnost a zároveň i smrt.

Beltain  ve starokeltštině znamená jasný a zářivý (tain) oheň (bel) a je dost pravděpodobně odvozen od boha Belena (nebo bohyně Beltis či Belit).

A tak, jak už bylo psáno, k poslední dubnové noci neodlučně patří zapalování vater, které nás mají zbavit všeho nečistého, co se nashromáždilo za chladné zimní období a zároveň nám mají dodat  životní sílu a ochranu pro nadcházející  období. Ohně také symbolicky znamenají  podporu a uctění Boha Slunce.

Zapalovaly se právě na návrších z důvodu ochranného. Proti čarodějnicím a zlým duchům, kteří od této noci až do letního slunovratu měly vzrůstající moc.  Z tohoto důvodu také byla do vzduchu vyhazována zapálená březová košťata. Stejnou funkci plnily i větve jeřábu, které si lidé zavěšovali nad dveře svých příbytků, stodol či chlévů.

Večer byla zapalována dvojice ohňů a předěl mezi nimi symbolizoval hranici mezi temnou, chladnou a světlou, teplou částí roku. Mladí ohně přeskakovali a starší spolu se zvířaty procházeli mezi ohni, aby došlo k jejich očistě.  Pak se kolem ohně  tančilo a zpívalo.

 

Panenka BELTANE od Markéta Nemetona Vlčková web: http://www.nemetona-posvatny-haj.com/, Facebook: Nemetona – Posvátný háj

Rituály – inspirace pro nás:

Jak můžeme oslavit Beltain?

Oheň, tanec a zpěv, krásné šaty,  jarní květy ve vlasech či  ozdobené věnci z jarního kvítí.

Dnešní noc má magickou moc, proto můžeme provádět očistné rituály, partnerské obřady nebo rituály plodnosti.

Nezapomeňme přeskočit Beltainský oheň a něco si přát!

Také si můžeme přivolat Rhiannon či tady u nás Ladu, aby nás zahrnula svou láskou, vášní a soucitem.  Aby nám  pomohla uzdravit všechna naše sexuální zranění. Aby nás naučila opět cítit naše těla jako vyjádření lásky. A také proto, že  můžeme milovat – svobodně a naplno. Vytvořme znovu kontakt  se svou divokou a nespoutanou částí. Obnovme svůj vztah se svou přirozeností a vzpomeňme si, kdo jsme a co v nás dřímá.

Se svým milovaným vypijte společně číši vína, do které jste vložili čerstvý jarní květ. A pak nezapomeňte na to, že Beltain je svátek lásky, vášně a plodnosti. 🙂

Na prvního máje ráno bychom, my ženy, měly vstát za svítání a umýt se v ranní rose – mělo by to zaručit, že budeme po celý následující rok krásné.

Pokud žijeme v blízkosti vody, můžeme splést věneček z jarních květů nebo z nich vytvořit kytici, případně postačí třeba jen hrst sušených bylinek a vhodit je do nějakého vodního toku  (potoka, řeky nebo jezera) jako požehnání a k uctění všech zde žijících elementárních bytostí.

Také můžeme připravit Májový košíček: naplnit jej jarními květinami a dobrou vůlí. A potom ho odnést na práh někoho,  kdo je sám a potřebuje pomoc a povzbuzení.

Také si můžete přivolat Rhiannon, budete-li chtít pomoci s tvořením, uměleckou inspirací a zhmotněním vašeho snu.

V kostce tedy Beltain můžeme oslavit právě láskyplným zacházením. Vše, co v nás vyvolává pocit lásky a štěstí. Co nám udělá radost. Oslava Beltainu je naše poděkování za lásku, za život, za tělo a za vše, co nás dělá šťastnými! 

Andrea Sobotová, fotila Tina Radnic

RHIANNON – BOHYNĚ LÁSKY, ….

Rhiannon – Bohyně lásky, Čarodějka, Měsíční bohyně, Paní koní a větru, vládkyně živlů, Paní přírody.

Rhiannon = „Vznešená královna“ nebo také Královna bohů – Nejvyšší ze všech.

Byla Paní z jezera, jenž dala Artušovi do rukou Excalibur a učinila ho králem Albionu. Byla také královnou víl, jenž Morganu učila kouzlům.

Také byla Paní ohně, dávala kovářům moc brát železo z těla země. Také chránila před požáry a poraněním ohněm.

Nezkrotná, divoká, v kontaktu s přírodou. Také v kontaktu sama se sebou, se svými instinkty i se svou božskostí.

Múza básníků a umělců.

Přenáší na svém bílém koni duše ze Země do posmrtné úrovně bytí.

Dokáže měnit svou podobu, a tak se nám může zjevit jako zvíře či třeba jako píseň.

Můžeme si ji přivolat, když potřebujeme pomoc:

se zhmotňováním

s uskutečněním svého velkého snu

s komunikací s jakýmkoli duchem přírody

procházíme-li náročnými životními přechody

chybí-li nám umělecká inspirace.

Rhianniny symboly

Zvíře: bílý kůň, zpěv ptáků a bílá holubice

Věc: hřeben a zrcadlo

Strom: hloh

Barva: červená

Slovanská bohyně tohoto svátku LADA

Bohyně lásky, plodnosti, krásy, harmonie, souladu, smyslnosti a ladnosti. Přináší život a štěstí, mládí a radost. Je patronkou harmonického manželství.

Podporuje lásku ve vztahu, harmonii uvnitř nás i v našich vztazích. Pomáhá vnášet do života štěstí, krásu, soulad a radost. Pečuje o ženskost a plodnost a bdí nad silami života.

Představuje světelné jarní a letní božstvo. Je spojována se Sluncem, horkými letními nocemi, ale také s deštěm.

Některé zdroje uvádí jako dobu jejího zrození zimní slunovrat a odkazují na slovo „koleda“ (staroslovansky „Ko“ a „Leda“) – vtělení, sestoupení Lady na zemi. Bohyně pak naplno ožije a vyjde až o jarní rovnodennosti a na podzimní rovnodennost se opět vytratí ze světa do podsvětí.

Střídá se tak o vládu na Zemi s Morenou. Podobně jako řecká Persefona přebývá po čas zimy v podsvětí s bohem Velesem. Nejslavnější dny bohyně Lady je doba před letním slunovratem.

V novodobém KOLE ROKU je spojována se svátkem lásky BELTAINEM.

Patří mezi nejvýznamnější slovanské Bohy uctívané v Čechách. Ve staročeštině Lada = děva, panna. Traduje se, že její chrámy byly v moravském Děvíně, v Olomouci, Brně a slovenské Nitře. Byly tam prý vychovávány sbory dívek.

Bývá  po boku Peruna jako jeho družka a vytváří s ním rovnováhu.

Podle dalších mýtů vytvořila svět se svým manželem Svarogem (bůh nebeského světla, slunce a ohně).

 Slované si Bohyni Ladu  často představovali jako čistou pannu s vlasy po kolena, korunou z myrty, která držela tři zlatá jablka nebo květiny. Jede ve zlatém dvoukolovém voze,  zapřažena jsou v něm dvě holoubátka.

Její symboly

Strom:  lípa (třešeň nebo bříza).

Bylina: ladinec (odrůda hrachu), pampeliška nebo pivoňka.

Zvířata:  holoubátka a také kohout, jelen (srnec), mravenec a orel.

Směr:  jihovýchodní.

Měsíc: květen

Poselství od Beltain po Lithu období 30.4. – 20.6. 2017 (bohyně Lada) za pomocí run:

pro všechny:

dále pro jednotlivá znamení:

Pro tento web napsala Lenka Bicencová, autorka Meditací pro realizaci vysněného života. Tento článek může být dále šířen a kopírován v nezkrácené a neupravené podobě, pokud bude připojena celá tato poznámka i s aktivním odkazem.